Pákistánský regulátor kryptoměn bojuje za to, aby tokeny kryté aktivy nebyly zcela zakázány

Vnitřní debaty o souladu se šaríou

Pákistánský regulátor virtuálních aktiv požádal nejvlivnější islámskou teologickou školu v zemi o objasnění rozdílu mezi spekulativními kryptoměnami a digitálními tokeny krytými aktivy, poté co nedávné náboženské rozhodnutí vneslo nejistotu do rychle se rozvíjejících plánů Islámábádu v oblasti kryptoměn.

Bilal bin Saqib, předseda Pákistánského regulačního úřadu pro virtuální aktiva (PVARA), údajně požádal o radu seminář Jamia Darul Uloom v Karáčí poté, co seminář minulý měsíc rozhodl, že nákupy založené na kryptoměnách nejsou podle islámského práva přípustné. Tato fatwa vyvolala otázky ohledně snah vlády o formalizaci rychle se rozvíjejícího trhu v zemi s více než 240 miliony obyvatel, která patří mezi největší světová centra maloobchodního obchodování s kryptoměnami.

Toto rozhodnutí také poukázalo na neshody uvnitř semináře. Podle agentury Bloomberg se několik duchovních – včetně některých, kteří se podíleli na vypracování fatwy – neshoduje v tom, zda by určitá digitální aktiva mohla být podle šaríi považována za majetek, přičemž někteří učenci argumentují, že tokeny kryté aktivy nebo plně rezervované stablecoiny mohou být přípustné. Jiní naopak tvrdí, že kryptoměny zůstávají příliš spekulativní na to, aby splňovaly islámské standardy pro zákonný obchod. Tato vnitřní debata zvýšila tlak na regulační orgány, které při vytváření národního rámce pro digitální aktiva usilují o dosažení náboženského konsensu.

Waqas Ghani, vedoucí výzkumu ve společnosti JS Global Capital, v reportáži agentury Reuters uvedl, že fatwa by mohla bránit širšímu přijetí kryptoměn vedenému bankami mimo městskou obchodní komunitu v Pákistánu, ačkoli poznamenal, že objemy obchodování zatím nebyly ovlivněny.

Fatwu vydalo několik učenců, včetně muftího Muhammada Taqiho Usmaniho, přední autority v oblasti islámského financování. Vydání fatwy předcházelo dotazování ohledně platby za knihy a online kurz pomocí kryptoměny. Agentura Bloomberg informovala, že někteří duchovní zapojení do těchto úvah se domnívají, že před vydáním definitivní stanoviska k novějším nástrojům, jako jsou tokenizované sukuk (islámské dluhopisy) nebo tokeny kryté zlatem, je zapotřebí dalšího studia.

Předseda PVARA uvedl, že jeho organizace spolupracuje s učenci na hodnocení digitálních aktiv podle kategorií, namísto toho, aby je považovala za jednu třídu. Klíčovou otázkou podle něj je, zda se digitální aktivum podle šaríi kvalifikuje jako uznané bohatství.

Saqib uvedl, že sukuk zaznamenaný v blockchainu představuje vlastnictví reálného aktiva generujícího příjem, zatímco tokeny kryté zlatem a plně rezervované stablecoiny představují vymahatelné nároky na hmotnou, zpětně vyměnitelnou hodnotu. Blockchain, dodal, je „technologií pro vedení záznamů a ověřování, nikoli finančním aktivem“.

Spekulativní tokeny bez podkladového aktiva jsou samostatnou záležitostí a Saqib uvedl, že obavy učenců „je třeba brát vážně“.

„Budeme i nadále úzce spolupracovat s našimi učenci, zatímco Pákistán vyvíjí svůj licenční rámec a pokročí v práci na stabilních mincích a tokenizaci reálných aktiv,“ řekl. „Pákistán má příležitost stát se světovým lídrem v oblasti digitálních financí v souladu se šaríou a toto vedoucí postavení musí být budováno společně s našimi učenci.“