Zlato podle údajů ECB předstihlo americké státní dluhopisy v globálních oficiálních rezervách, pokud jde o tržní hodnotu. Tento vývoj odráží 60% růst ceny zlata a rostoucí poptávku po diverzifikaci rezerv.
Zlato předstihlo americké státní dluhopisy jako nejvýznamnější rezervní aktivum: údaje ECB
NAPSAL
SDÍLET
Hlavní body
- Zlato dosáhlo 27 % oficiálních rezerv a předstihlo tak americké státní dluhopisy s 22 %.
- K vedoucí pozici zlata na trhu rezerv přispěly spíše zisky z ocenění než samotné realokace portfolia.
- Centrální banky mohou pokračovat v nákupu zlata, protože geopolitická rizika mění strategie v oblasti rezerv.
Růst ceny zlata vyvíjí nový tlak na trhy s rezervami v dolarech
Evropská centrální banka (ECB) ve své zprávě „Mezinárodní role eura“ zveřejněné 2. června 2026 uvedla, že zlato na konci roku 2025 překonalo americké státní dluhopisy a euro z hlediska tržní hodnoty jako oficiální rezervní aktivum. Zlato tvořilo 27 % globálních oficiálních rezerv, před americkými státními dluhopisy s 22 % a eurem s 15 %.
Zpráva poukazuje na výraznou změnu v žebříčku rezerv po dvou letech silného růstu cen zlata. ECB však uvedla, že tato změna odráží spíše efekty oceňování než přímé nahrazení držby státních dluhopisů. Ceny zlata vzrostly v roce 2025 o přibližně 60 %, poté co v roce 2024 posílily o zhruba 30 %. Tento růst automaticky zvýšil podíl zlata na celkových oficiálních devizových rezervách.
Zpráva ECB uvádí:
„Podíl zlata nyní převyšuje podíl eura (15 %) i amerických státních dluhopisů (22 %).“
Po zohlednění cen zlata na konci roku 2023 se situace mění. ECB uvedla, že euro a zlato by každé představovaly 16 % oficiálních rezerv, zatímco americké státní dluhopisy by zůstaly na vyšší úrovni 26 %. Zlato také čelí omezením rezerv. Jeho cena je volatilní, nepřináší žádný výnos, fyzické držení vyžaduje skladování a nabídka se nemůže plynule rozšiřovat, aby uspokojila poptávku po likviditě.
Poptávka centrálních bank ukazuje, jak geopolitické riziko mění podobu rezerv
Nákupy zlata centrálními bankami v roce 2025 ochladly, ale podle nedávných standardů zůstaly na vysoké úrovni. Nákupy veřejného sektoru dosáhly přibližně 850 tun, což je méně než více než 1 000 tun nakupovaných ročně v letech 2022 až 2024. Poptávka ze strany soukromých investorů se od roku 2024 téměř zdvojnásobila na téměř 2 200 tun. Fondy obchodované na burze (ETF) kryté zlatem také přilákaly rekordní příliv kapitálu ve výši 89 miliard dolarů.
ECB spojila oficiální poptávku po zlatě s diverzifikací a geopolitickým rizikem. Od plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu nakoupila Čína více než 350 tun. Polsko přidalo 320 tun, zatímco Turecko nakoupilo 220 tun a Indie získala 130 tun. Polsko zůstalo v roce 2025 největším kupcem z oficiálního sektoru. Vydavatel stablecoinu Tether také nakoupil více než 100 tun. ECB uvedla, že tento nákup poukazuje na to, jak by růst stablecoinů mohl mít širší makroekonomické dopady.
Zpráva ECB uvádí:
„Nákupy zlata mohou také odrážet snahy některých centrálních bank posílit odolnost bilancí v kontextu rostoucích geopolitických rizik.“
Data ukazují, že rezervní systém zůstává zaměřený na dolar, ale je méně statický. Cenově podmíněný náskok zlata by se mohl obrátit, pokud by cena zlata klesla. Přetrvávající oficiální poptávka však naznačuje, že centrální banky chtějí větší ochranu před geopolitickými otřesy, volatilitou trhu a závislostí na jakémkoli jediném rezervním aktivu.
